Znalost telefonního číslo a adresy, důležité nejen pro ty nejmenší :-)

Zobrazení: 270

Jak je to vlastně důležité a proč? Znalost telefonního čísla na někoho z rodiny je velice důležité. A to nejen pro děti, ale i pro dospělé.

Každý z nás by měl znát telefon na svého partnera, manžela, sourozence, prostě někoho, kdo bude vždycky přítelem na telefonu, kdyby se kdykoliv cokoliv stalo. Pamatuji si, že když jsem byla malá, byla znalost telefonních čísel důležitá, nebyl mobilní telefon a kdo měl doma pevnou linku, tak si zaznamenával kamarády do malých sešitků, případně se listovalo v telefonním seznamu. Znalost několika čísel zpaměti byla pro nás důležitá a brali jsme to naprosto automaticky – najít telefonní budku, zavolat domů, nebo kamarádovi, prostě tam, kam jsme volali nejčastěji a znali jsme čísel docela dost. Dneska jsme leniví a nějak nemáme potřebu ta čísla znát.... mám přece mobil, tam si to najdu, mám přece net, tam si to najdu a podobně. To je pravda, ale co když nám přestane fungovat mobil, nebo se rozbije zapomeneme si ho? Pak se dovoláme hůř. Přesně slyšíme u dětí na tréninku, když se jich zeptám, jaké je číslo na maminku..... “ no přece jednička”......... “ aha a když zmáčknu jedničku u sebe na telefonu, tak se mamince dovoláme?”.......... “ neeee, to je na tom mým telefonu přece”. A to je přesně ono, děti znají jednotlačítkovou volbu na telefonu, ale jaké číslo se pod ní, krom označení maminka, skrývá, většinou nevědí. Pak když je potřeba zavolat rodičům, tak ne vždy ví dítě telefon na jednoho z nich. V tom případě je pak dobré, aby znaly telefonní čísla na IZS a věděly, jak se jmenují a jak se jmenují rodiče. 

Nikdy nevíte, kdy si budete potřebovat zavolat, telefon mít u sebe nebudete a osoba, která vám může pomoci, nebude mít pod jednotlačítkovou volbou ve svém telefonu osobu, kterou potřebujete kontaktovat. :-)

A znalost adresy? Netrvám na tom, aby každé dítě znalo adresu přesně, ale zejména u menších dětí je potřeba, aby věděly, v jakém městě bydlí, případně v jaké části, na jakém sídlišti a podobně. Měly by dokázat popsat cestu k domu a není potřeba vědět, kolik stromů je kolem, jaké květiny tam kvetou, že je tam popelnice a stojí auto. Tohle všechno se může rychle změnit, květiny odkvetou, strom pokácí, popelnice se uklidí za plot a auto odjede a je to. Ideální je si zapamatovat nějaké styčné body, od kterých dítě vždycky trefí domů. Ať to jsou potraviny, nějaké firmy, autobusová zastávka, kde je potřeba vědět jméno stanice a ideálně číslo autobusu, škola, školka, zase je dobré vědět, jak se jmenuje, případně nějaký odlišný dům, cokoliv, co je neměnné a dlouhodobé. Tyto styčné body by mělo dítě znát z více směrů, udělat si pomyslnou kružnici okolo místa bydliště a ať budete kdekoliv v okolí, aby se dítě dokázalo zorientovat a nalézt cestu domů. Dobrý nápad je vzít si třeba i mapu a cesty si nakreslit. Všímejte si s dětmi při procházkách okolí bydliště detailů, které znáte velice dobře, jen si jich již nevšímáte...... udělejte si z procházky malou bojovou hru a když budete v blízkosti domova, kde to dítě zná a řekněte mu, aby vás dovedl k nějakému bodu, který jste si označili, jako ten styčný, který nás navede domů. Nechte se vodit z jednoho bodu, k druhému, pro vaše dítě to bude hra a bude se cítit i velice důležitě, protože povede taťku tam a tam a taťka ho bude následovat, ať se dítě stane učitelem, co se také učí. Tohle budou pak ty chvíle, kdy se i vy, jako rodič ujistíte, že už máte doma samostatnou ratolest, která nemusí jít za ruku.

#rku